Zkuste si představit, že Zemi v oblasti rovníku obepíná impozantní prstenec, který vznikl roztrháním planetky, v průběhu pár desítek milionů let se zase rozpadne a jeho kusy budou bombardovat zemský povrch. Zřejmě k tomu opravdu došlo, asi před 466 miliony let, v období středního ordoviku. Musela to být fantastická podívaná.

Aeromine Technologies vyvinuli sklízeče větru pro střech budov. Na rozdíl od monumentálních větrných turbín jsou tiché, při pohledu zvenčí se na nich nic neotáčí. Oproti solárnímu panelu o stejném výkonu zaberou jen jednu desetinu plochy a ve srovnání se stejně drahým solárním panelem vvtěží o 50 procent více energie. Pilotní projekt probíhá v areálu továrny...

Romány Jacka Londona, jako je Bílý tesák nebo Volání divočiny, připisují saňovým psům bezmála zázračné schopnosti. Genetici nyní nabízejí možná ještě dobrodružnější příběhy huskyů, malamutů či grónských psů.

Beton je solidní konstrukční materiál, ale nevydrží věčně. Nový postup japonských odborníků nabízí možnost zabít dvě mouchy jednou ranou – recyklovat použitý beton, v němž bývá utopená spousta energie a surovin a při jeho recyklaci odebírat z atmosféry oxid uhličitý, který se ukládá do nového betonu v podobě uhličitanu vápenatého.

Nenápadná parazitická vosička Syntretus perlmani velmi dlouho unikala pozornosti vědců. Její objev ale rozhodně stál za to. Infikuje dospělé mušky a jejich larva po 18 dnech vyžírání octomilky předvede hororovou show. Nelítostně se prodere ven stále živou muškou, že by se za to nemusel stydět ani vetřelec Ridleyho Scotta.

Krátká diskuse s umělou inteligencí dokáže nahlodat víru v konspirační teorie, a to na poměrně dlouhou dobu.

Vodík by byl fajn pro zelenou energetiku, ale je to logistická noční můra. Nová technologie ETH Zürich umožňuje uskladnit v létě vyrobený vodík na zimu, ve velkých množstvích, bezpečně a hlavně levně. Hlavní roli hrají zásobníky z nerez oceli plné železné rudy, kterou lze vodíkem přeměnit na železo a vodu a v případě potřeby zase zpět.

Paleontologům dlouho nebylo jasné, zda pterosauři vůbec létali. O tom už sice dneska nikdo nepochybuje, ale o stylu jejich letu se dál vedou spory. Objevy mimořádně zachovalých fosilií na Arabském poloostrově vnášejí do záhad spojených s pterosauřím letem nové světlo.

Psi s mutací Shank3 se nejsou schopní "naladit se na stejnou vlnu" s lidmi při sociální interakci, což jinak psi dovedou a je to základem jejich výjimečného vztahu s naším druhem. Proto mohou být modelem autismu při výzkumu. Pokud ale tihle psi dostanou LSD, jejich sociálních interakce to dramaticky vylepší. Jsme na prahu psychedelické léčby autismu?

Firma ČEZ chce do konce roku 2024 rozhodnout o výběru malého modulárního reaktoru, který využije k náhradě uhelných kogeneračních elektráren a tepláren. Na jeho vývoji i následné výrobě komponent by se měl významně podílet i český jaderný průmysl. Vybírá se ze tří modelů. Podívejme se na to, proč se rozhoduje právě mezi těmi třemi a proč už nyní.

Nová genetická studie vyvrací mýtus omílaný ekologickými aktivisty a zároveň dokazuje, že obyvatelé Velikonočního ostrova měli přímé kontakty s jihoamerickými indiány.

Soustava radioteleskopů ALMA pozorovala povrch červeného obra R Doradus v Mečounovi. Umírající hvězda, která kdysi jako by z oka vypadla Slunci, a dnes je nafouklá jako 300 slunečních poloměrů, vře jadernou fúzí a bublá jako lávová lampa, jejíž bubliny mají průměr asi 75 Sluncí.

…aneb Zničení krásné hypotézy "ošklivým" výzkumem

Lidé si dokážou najít místo k sexu na těch nejnepravděpodobnějších místech. Kosmické lodi sloužící k vesmírné turistice nebudou výjimkou. Před početím v kosmu ale vědci varují.

Když koncem první židovské války padl Jeruzalém a Římané zničili Druhý chrám, zbývající židovští povstalci kladli poslední odpor v několika pevnostech. Legenda říká, že jako úplně poslední byla dobyta Masada, bráněná extrémistickými zélóty, která podlehla až po několika letech obléhání. Izraelští archeologové teď ovšem, jak se zdá, s tímto...

Tým MIT pořídil jako první snímky exotického chování částic v „okrajovém stavu,“ které pozorovali ve kvantovém plynu z ultrachladných atomů. Mohl by to být počátek vývoje nových technologií, v nichž bude díky využití „okrajových stavů“ elektronů docházet k super účinnému přenosu energie a dat.

Kolem roku 2030 by se měly objevit 6G sítě, v nichž budou hrát klíčovou roli terahertzové frekvence. Nový terahertzový čip pokrývá prostor kolem sebe topologicky směrovanými signály pro vysokorychlostní přenos dat, které chrlí a přijímají data rychlostí 40 až 72 gigabitů za sekundu.

Na sociální síti Weibo koluje video, které si získalo velkou pozornost. Jde o záběry dronu, pořízené zřejmě někde v Číně, které mohou zobrazovat doposud neznámý prototyp dronu, označovaného jako Stín mraku, Cloud Shadow CS-5000T. Pokud je video autentické, jde o významný technologický milník ve vývoji čínských bojových dronů.

Či spíše: „Jak naučit dospělé pěvce novému zpěvu?“ Anebo: „Jak si udržet výkonný mozek i v pokročilém věku?“ V mozku ptáků se podařilo „odemknout dveře“, jimiž vede cesta k funkcím mladého mozku přijímajícího ochotně nové informace a dovolujícího zvládnutí nových dovedností.

Neblaze proslulý „syndrom bílého nosu“, který zdevastoval především severoamerické populace netopýrů, si nepřímo vyžádal i oběti na životech kojenců. Na vině je – jako obvykle – člověk.

Slavná socha Vozataj delfský je vrcholným příkladem „přísného stylu“ rané klasické doby, také památkou na zobrazování vítězů a pak spíše donátorů her, ale i zobrazením metafory vozataje. Platón metaforu vozataje použil pro vyjádření vztahu intelektu a „nižších“ složek duše, které ovšem táhnou káru života, totiž emocí a fyziologických dějů.

Na náš masivní mozek jsme pyšní. Ale je to zřejmě právě jeho velikost, zejména v oblasti prefrontální kůry, která v sobě ukrývá fatální zranitelnost stárnutím s jeho nepříjemnými neurodegenerativními pochody. Nejmladší oblasti mozku odcházejí při stárnutí jako první. Je to prokletí velkého mozku.

Čím větší větrná turbína, tím více kilowatthodin. Mingyang Smart Energy postavili u pobřeží čínského ostrova Hainan větrnou turbínu s rotorem o průměru až 292 metrů, která těží vítr z plochy 67 tisíc metrů čtverečních. Jediná turbína vyrobí ročně energii zhruba pro 96 tisíc domácností.

Vědci dokázali na přechodnou dobu zprůhlednit kůži laboratorním myším. Stačilo k tomu žluté potravinářské barvivo. Ale varují: „Nezkoušejte to na sobě!“